V levé ruce podprsenka, v pravé ruce opilá holka

V levé ruce podprsenka, v pravé ruce opilá holka

Byla mladá, něco kolem 25 a docela pěkná. Vypili jsme dvě tři sklenky bílého a pak na ní padl smutek. Rozbrečela se, že už dva roky nebyla zamilovaná. Snažil jsem se jí vysvětlit, že to není důvod k pláči. Pro ní byl.

Blbý titulek, ale zní mi v hlavě Nohavicovo "V levé ruce láhev rumu, v pravé ruce kytara / Daleko máš, Jaromíre, do Josefa Kainara".

S tou dívkou jsme se původně nenašli. Já říkal něco jako, že peníze občas bodnou. Že sice nejsou důležité, ale že se nerad rozhoduju, jestli koupím prckovi botičky nebo zaplatím složenky. Nebo když si 12ti měsíční prcek hraje s noži z mixéru, aspoň si můžu dovolit taxíka a není nutné na pohotovost s ječícím zakrváceným batoletem tramvají. Ale ona to nějak pochopila, že jsem na prachy a blokla se. Naštěstí jsem dostal druhou šanci a přece jen jsme skončili ten večer u sklenky vína.

Byla mladá, něco kolem 25 a docela pěkná. V té době jsem ještě nevěděl, že se nemám seznamovat s maminkami, takže mi její malá holčička nevadila. Vypili jsme dvě tři sklenky bílého a pak na ní padl smutek. Rozbrečela se, že už dva roky nebyla zamilovaná. Snažil jsem se jí vysvětlit, že to není důvod k pláči, ale pro ní byl. Ještě že jako vzorný táta malých dětiček mám vždy okamžitě po ruce balíček kapesníků. Teď už jen papírových... (*)

Tou dobou si k nám přisedl náš společný známý. Já zrovna dámu taktně přesvědčil, že vinný střik je to správné pití pro tuto chvíli a pomalu se snažil dolejvat hlavně matonku. Ale náš společný známý objednal další rundu vína. A další. Asi to byl regulérní alkáč, protože po pár sklenkách měl skelný zrak a bez jediného slova se zvedl a odpotácel pryč. A já jsem holt zatáhl účet a šel zachraňovat, co se dá.

Zatímco jsem platil účet u baru, dáma si sebrala kabelku a džísku a ve stoje exla všechny zbylé skleničky. Další dvě tři dvojky. Nechte je jen chvíli bez dozoru! No vypadala decidedly unsteady. Nechal jsem si věci u barmanky, že si to vyzvednu ráno, teď budu potřebovat obě ruce a šel jí doprovázet.

Je to zvláštní zážitek potácet se v jedenáct večer s opilou holkou po centru Prahy. Trochu jsme poutali pozornost, ale zas tolik lidí tam nebylo. Zajímavé, že když si dáma občas kecla na chodník, aby si odpočinula, dívali se ošklivě na mě. Museli si myslet, že jsem jí opil schválně, ale já měl (tentokrát) svědomí čisté. Ono když 45ti kilová holka bez večeře pije stejně rychle jako 90ti kilový chlap, nikdy to nedopadne dobře. A já navíc na večeře nezapomínám ;-)

Semleli jsme všechno možný, vztahy, partnery, kamarády, lásky, sex. Mluvila legračně, ale docela normálně, to jen chození bylo problematické. Nějakou dobu mě přesvědčovala, že nemá hezký ňadra a já ji samozřejmě zdvořile oponoval. Pokusila se mě přesvědčit, že to vše dělá jen dobrá podprsenka a já jsem sám byl v příliš rozmarné náladě, abych bránil dalším událostem. Tak jsem během chvilky korzoval po Národní v jedné ruce kabelka, džíska a podprsenka, v druhé ruce opilá holka. Tričko si nechala. (**)

Střízlivění na studeném nočním vzduchu se nekonalo, byla sakra horká letní noc a když kolem jedné začala být trochu střízlivější, byla už unavená a protivná. Vlezla do prvního taxiku a bylo po rande. Ještě ztropila scénu, že domů dojede i sama, že žádný doprovod nepotřebuje a bylo po ptákách.

Druhý den ráno mi sklíčeně volala, jestli si u mě doma nenechala kabelku. Klíče, doklady, peníze, mobil. Říkám, ale u mě doma jsi vůbec nebyla, sorry... S takovým oknem už asi nezjistí, jestli vše někde ztratila nebo jí okradl taxikář. Já blbec, co vždy taxiky volá, jsem teď jedinkrát zazmatkoval a strčil jí do první drožky, co jela kolem. Neměl jsem se nechat vystrnadit z auta a jet až k ní domů.

Docela jsem se snažil, ale celkově mám pocit, že tohle rande se tak moc nepovedlo. Snažil jsem se ukázat jako gentleman, ale výsledky nic moc. Příště budu o kousek chytřejší. Možná.

Zase nic.

(*) Tohle je trapné, ale aspoň ze života: Deset let jsem nosil čerstvě vyžehlený kapesník v zadní kapse kalhot. Více méně jen pro případ první pomoci nebo kdyby dáma brečela. Až jsem jednou takto k večeru zapadl na pánskou toaletu. Vedle mě u pisoáru stál velice distinguovaný pán, který dočúral chvíli přede mnou. Vzorně oklepal, vytáhl ze saka vyžehlený kapesník, utřel si svůj skvost, kapesník vrátil do saka a odešel. Od té doby už nějak nedokážu dámě nabídnout kapesník. Leda papírový...

(**) Ty ňadra měla docela fajn. Nic úžasného, ale rozhodně to nebyl žádný takový průšvih jak říkala... :-)

Autor Robert Čížek (robertcz@seznam.cz), celý blog původně na iDnes na adrese robertcizek.blog.idnes.cz

(použito se souhlasem autora a iDnes, všechna práva vyhrazena, další publikace pouze se svolením autora a iDnes)

________________________________________________________________________________

Další příběhy najdete v novinkách portálu v roce 2009 i 2010.

Máte i vy vtipné seznamovací příhody? Stal se vám nějaký trapas? Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Čeho se vyvarovat a naopak čím se na prvním rande řídit? Napište nám to na email: blog@laskajelaska.com

Výběr toho nejlepšího od vás zveřejníme na následujících stránkách blogů o seznamování. Zároveň můžete blogovat přímo na svém profilu na našem portálu a podělit se tak o své zážitky s ostatními (klikněte sem a dostanete se přímo na svůj blog).

www.laskajelaska.com