Stíhačka aneb dovolenou za ní nezaplatil, ale sex chtěl každej den

Milí uživatelé,

zahajujeme seriál „Kolik žab je třeba políbit, než se objeví jedna princezna?“

V průběhu podzimně-zimního období vám budeme v sekci novinek přinášet zážitky blogera Roberta Čížka, které komentuje slovy:

„Po nějakých 15ti letech manželství jsem se rozvedl a zjišťuji, že najít další manželku není tak úplně jednoduché - ani když se to dělá intenzivně a vědecky přes seznamky...“

Máte i vy vtipné seznamovací příhody? Stal se vám nějaký trapas? Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Čeho se vyvarovat a naopak čím se na prvním rande řídit? Napište nám to na email: blog@laskajelaska.com

Založili jsme blog o seznamování (http://seznamovani.blogspot.com), kde budeme výběr toho nejlepšího od vás zveřejňovat. Zároveň můžete blogovat přímo na svém profilu na našem portálu, podělit se tak o své zážitky s ostatními a třeba zaujmout nějakou svou spřízněnou duši...

První Robertova story je zde...

Stíhačka aneb dovolenou za ní nezaplatil, ale sex chtěl každej den

Prý ať si přivedu na rande ještě dalšího kamaráda podnikatele. Že ona má ještě další nezadanou kamarádku. Mělo mi to dojít, ale když já jsem občas taková čistá duše...

Třicítka nebo spíš už slušný kus přes, oplácaná, ale ještě snesitelně. Jediná žena za poslední rok, která přišla na první schůzku se mnou bez podprsenky. Chápu, že chtěla použít každý argument, který měla, ale stejně mi to přišlo příliš... svérázné. Poznali jsme se na nějaké rychloseznamce a domluvili kafé. Měl jsem sako a říkal, že jsem podnikatel. Asi jsem mezi tou hromadou ajťáků byl trošku moc jiný. Příště to udělám jinak.

Schůzka se mi tak úplně nepovedla. Hráli jsme s Robertem celý den golf a před náma se lidi strašně courali. Nabíral jsem další a další zpoždění a poslední dvě jamky už jsem jen apaticky táhl bag za sebou. Schůzku jsme přeplánovali o dvě hodiny později. Než jsme dojeli do zpět do Prahy, dálnice byla zasekaná - stejně jsem nakonec nepřišel načas.

Skutečně přivedla kamarádku. Vybrala drahou hospodu v centru, se živou hudbou. To je prima, když si chcete zatančit, ale já na první schůzce očekávám nějaké povídání. Ups. Kravál tam byl skutečně jako na koncertě. A všude hlava na hlavě. Procpali jsme se k báru a urvali dvě poslední volné židličky. Dámy mi laskavě dovolily vmáčknout se mezi ně, abychom se aspoň trochu slyšeli. A každá se ke mně z jedné strany vzorně přitiskla. Jedno ňadro na každém rameni, jedny ústa 3 cm od každého ucha, Mojito na chuť, začali jsme se seznamovat.

Její představa byla, že bude doma. Zatím vždy doma byla. Vlastně ještě nikdy nedělala. Hmm. Ani jsem nevěděl, že to existuje. Měla všechno promyšlené. Přes den obstará domácnost a večer bude chlapovi dělat reprezentativní dámu do společnosti. Chlap jí dá jen peníze a ona zařídí vše potřebné. Nic extravagantního, 20, 30 litrů na měsíc. To není na domácnost tak moc, ne? Pro podnikatele. Já jsem vlastně nikdy nepotkal ženu, která by nepracovala (až na mateřské). Všechny moje kamarádky mají firmy nebo zajímavou práci a od partnerky víceméně automaticky očekávám to samé. Byl jsem opravdu překvapen.

Konverzace nám moc nešla a nebylo to tím hlukem. Když opovržlivě mluvila, jak někdo "přijel pro ní tím svým bavorákem z bazaru, že mu to nebylo trapné", na kraťoučkou chvíli jsem zkoušel doufat, že je to nějaká forma extravagantního humoru. Nebyla.

Utkvělo mi v paměti, jak povídala o svojí kamarádce. Prý ta se teda vdala fakt blbě. Ten její je strašnej škrt. Jeli někam k moři, jenom někam do Dubaie a ona si normálně, jó, musela zaplatit svojí půlku dovolený. Trapný, holky, ne? A třeba tam viděla krásný boty, ale už jí došly prachy, tak šla za manželem. A že jí na ně nedá. Šílený. Tak prej ať jí půjčí, že v Praze mu to vrátí. Nechtěl ani pujčit. Ale sex chtěl každej den. Krkoun jeden.

Po hodině dvou se konečně objevila dobrá výmluva. Dámy jsem strčil do drožky, odvezl do Solidní nejistoty, ať se pobaví a já se musel s lítosti rozloučil. Cestou jsem si koupil ve večerce pár lahváčů. Nemůžu říct, že jsem se celý klepal, byť by to na efekt nebylo špatné. Ale byl jsem z nich pěkně zmagořený. Dokonce jsem pár minut přemýšlel, jaké by to bylo, mít ženu doma jen na reprezentaci. A na rozhazování mých peněz. Už vím. Za chvíli by byl doma bordel jako před tím a pořád by jí bolela hlava. Já bych si musel najít milenku, se kterou se dá povídat a ona by u rozvodu dostala půlku mého majetku. Kdybych nějaký měl. Bylo by to pěkně blbý. Jsem moc rád, že jsem prchl. Otevřel jsem si další pívo a pustil blues.

Zase nic.

Autor Robert Čížek (robertcz@seznam.cz), celý blog původně na iDnes na adrese robertcizek.blog.idnes.cz

(použito se souhlasem autora a iDnes, všechna práva vyhrazena, další publikace pouze se svolením autora a iDnes)

________________________________________________________________________________

Další příběhy najdete v novinkách portálu v roce 2009 i 2010.

Máte i vy vtipné seznamovací příhody? Stal se vám nějaký trapas? Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Čeho se vyvarovat a naopak čím se na prvním rande řídit? Napište nám to na email: blog@laskajelaska.com

Výběr toho nejlepšího od vás zveřejníme na následujících stránkách blogů o seznamování. Zároveň můžete blogovat přímo na svém profilu na našem portálu a podělit se tak o své zážitky s ostatními (klikněte sem a dostanete se přímo na svůj blog).

www.laskajelaska.com