Nemám ráda čtrnáctý únor!

Nemám ráda čtrnáctý únor!

A jelikož se inkriminované datum závratnou rychlostí blíží, vkládám tento článek s předstihem, abychom si na toto téma mohli podiskutovat :)

Nuže, do toho: Nemám ráda čtrnáctý únor.

Jo, přesně tak to je.

Nesnáším tenhle americký svátek, výdobytek moderní doby.

Ještě než si pomyslíte, že jsem další z těch zamindrákovaných husiček, které nemají Svatého Valentýna rádi, protože ho nemají s kým trávit, dovolte, abych vás vyvedla z omylu. Už jste si to pomysleli?

O.K, nevadí. Stejně to rozvedu...

Nejedná se jen o 14. únor, který mě tolik zvedá ze židle. Zrovna tak nesnáším Vánoce, kdy z oken vesele visí vousatí pánové v červených čepicích.

Co se to sakra děje?! Kam se poděli tradiční české Vánoce?!

Staročeské stromečky s perníčky a slaměnými ozdobami vystřídaly v mnoha domácnostech ty odporné umělé koule. Všichni si vesele vylepují na okenní tabule Santu Clause a je jim jedno, že tahle tradice je tak typická pro Američany, které spousta lidí kritizuje.

Ať už za jejich hlavu státu, přístup ke globálnímu oteplování, či za radar, o kterém se uvažuje. To jsem se ale dostala někam jinam, než jsem chtěla.

Zkrátka: čtrnáctý únor je pro mne dnem úplně obyčejným, bezvýznamným. Jediné, co mi připomíná jeho existenci, jsou výlohy přecpané rudými srdíčky a všelijakými kýčovitými nesmysly. Dalším znakem blížícího se svátku zamilovaných je rostoucí procento oblizujících se párečků.

Jsou v parku, v kině, na zastávce autobusu, v supermarketu... Všude.

Nechci říct, že mi to přímo vadí, ale že bych z toho byla nadšená? Ne, to tedy nejsem.

A nyní jste si jistě znovu pomysleli, že mám mindrák z toho, že nemám kluka... Nesnažte se to popřít, to je úplně přirozená reakce :)

Tak tedy... Ano, jsem sama. Ale že by mi to vadilo? Ne, to rozhodně tvrdit nemůžu. A nelžu vám, věřte nebo ne :-))

Dost možná ještě nechápu význam slova láska, nejsem dost vyspělá na vážný vztah. Dost možná...

Kdepak, nejsem chudinka, o kterou by nikdo nestál.

Kdybych chtěla, mohla jsem už dávno s někým chodit. Tak, jako spousta mých vrstevníků. Jenže za jakou cenu?

Víte, jeden kluk se mě nedávno zeptal, jestli bych s ním nechtěla chodit. Odmítla jsem. Proč?

K čemu chodit s někým jen proto, abych někoho měla a nebyla sama?

Kamarádka mi vyčetla, že jsem onoho mladíka odbyla. Prý je hodný...

No, dobrá. Dejme tomu. Ale pokud bych si měla vybírat svého budoucího partnera podle toho, jestli je hodný nebo ne, tak to potěš koště XD

Asi jsem naivka. Každopádně v nějakou lásku věřím. Ve vzájemnou přitažlivost, v city... Ta chemie musí přece fungovat! :)

Závěrem: Nemám ráda americké svátky. Jakékoliv. Neslavím ani Halloween, Den díkuvzdání a ani svatého Valentýna.
Není v tom nic proti zamilovaným párům.

Každopádně uznávám názor, že pokud se mají ti dva rádi, nepotřebují k tomu ani nějaký blbý únorový den, ani první máj, který se mi ovšem jeví daleko schůdnějším. To proto, že není trendem ze západu :)

Ze svatého Valentýna mají radost možná tak akorát obchodníci (vyjma obdarovaných). Vždyť kdy jindy se prodá tolik šperků, plyšáků a rudých růží? ;))

autorka: bloggerka Lištička

zdroj: Liščí doupátko

________________________________________________________________________________

Další příběhy najdete v novinkách portálu v roce 2009 i 2010.

Máte vtipné seznamovací příhody? Stal se vám nějaký trapas? Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Čeho se vyvarovat a naopak čím se na prvním rande řídit? Napište nám to na email: blog@laskajelaska.com

Výběr toho nejlepšího od vás zveřejníme na následujících stránkách blogů o seznamování. Zároveň můžete blogovat přímo na svém profilu na našem portálu a podělit se tak o své zážitky s ostatními (klikněte sem a dostanete se přímo na svůj blog).

www.laskajelaska.com