Milý Ježíšku, chtěl bych jednou dívku, co nemá prášky na hlavu

Milý Ježíšku, chtěl bych jednou dívku, co nemá prášky na hlavu

Široko daleko na celé seznamce byla jediná, co četla Respekt. Jako já. Taky mi napsala, že nemá televizi. Jako já. A navíc byla multiorgasmická. Úžasná kombinace.

Měla zachraňování světa jako povolání. Odjela do nějaký země, o který jsem slyšel jen v Televizních Novinách a pomáhala obětěm nejnovější války. Psala strašlivě zajímavé mejly. Záviděl jsem jí, že lítala vrtulníkem, to já ještě nikdy. Vrátila se až po děsný době, to zachraňování světa viditelně zabírá hromadu času.

Měla deprese. Tuhle jsem chodil do kurzu znakového jazyka a tam ze šesti dívek pět jich mělo deprese. A různé prášky na hlavu. Mám s tím docela bohaté zkušenosti. A taky jsem slyšel různé nepříjemné až tragické historky od kamarádů. Žena jednoho dokonce vyskočila z okna. Dostával se z toho asi tři roky. Takže se ženám s práškami na hlavu snažím vyhýbat. Ale moc to nejde, teď je mají snad všechny. Říkal jsem si, že já s její prací bych měl deprese taky. Tak jsem to riskl.

Vytáhl jsem ji na rande. Byla moc prima. Studovala asi půl tuctu vysokých škol, každou jen kousek, ale nebuďme puntičkáři. A než se chlapi zeptají, ano, byla krásná. Procházka, kecání, večeře. Pila pívo jako já. Zjistili jsme, že jedeme domů stejným směrem. Tak proč hledat další hospodu. Zapadli jsme ke mně, otevřeli lahváče a zahnízdili na gauči.

Často říkám, že když už si dáma dá tu práci a připraví se na rande, že si prostě zaslouží, aby chlap projevil zájem. Víte kolik je to načančání pro ty ženský dřiny? Oholit si nohy, dvě hodiny vybírat šaty a proboha, něco rychle s vlasama. Namalovat, sakra tyhle punčocháče jsou už taky roztržené, kde jsem se zase zachytila, tahle podprda nejde k týhle halence a ta červená je v prádle, zase všechno převlíct. Kde mám tu hnědou kabelku, ne tuhle, tu malou. Atdatdatd. Pak jde k chlapovi do bytu a on nic. Já být ženská, asi bych ho majzla kabelkou přes hlavu. A do kabelky cihlu. Takže chlapi, nebuďte příliš gentlemani. Dejte ženě šanci vás odmítnout.

Jako já. Nabídl jsem jí zdvořilý polibek. Nabídka byla evidentně přijata. Najednou jsme se muchlovali na gauči a pívo tiše teplalo. Občas si chlap musí vybrat. Ale abych ze sebe nedělal neviňátko. Moc se mi líbila. Tahle zdvořilost mě nestála naprosto žádnou námahu.

Měla halenku, co nešla rozepnout ani sundat. Po pěti minutách jsem kapituloval a řekl, že se musí svlíknout sama. V mém věku už by chlapa neměl porazit kus ženské garderóby. Jaké ponížení. Pod ňadrama to mělo nějakou tkaničku, kterou bylo třeba na zádech rozvázat. Na mašli ležela. To jen kdyby vás to potkalo taky.

Sex na první schůzce dlouhodobým vztahům moc neprospívá, ale cožpak jde přestat? Nejsem z ledu. Tenkrát bych mohl být i z ledu suchého a stejně by mi to bylo k ničemu. Zeptal jsem se ji pro kontrolu na své křestní jméno. Robert. Pamatovala si to dobře. Vzal jsem to jako signál, že mě bere vážněji. A šup pod duchnu.

Nechci přeceňovat ženský orgasmus, já vím, že je sex prima i bez a že nemusí být vždy atd. A že ženám to často stačí. Ale aspoň občas to chlapa potěší, víte? Možná máme pocit, že jsme lepší milenci, cojávím. Ty její jsem musel přestat počítat. Byla prostě přírodní úkaz.

Po hodince dvou vášně jsme se tulili ve chuchvalci zmačkaných prostěradel a ona začala najednou říkat, že neví, proč tady je. Co od ní vlastně chci. Co chce ona. Že má ze mně trochu strach. A vůbec. Ve dvě se sebrala a odešla domů. Občas mám pocit, že je ten svět pro mě příliš složitý. Do rána jsem koukal do stropu. Jak to snášíte vy, drazí čtenáři? Stejně blbě?

Teď jsme přátelé a občas se vidíme. Její deprese občas lepší, občas horší. Já se snažím vyhýbat ženám s prášky na hlavu. Ještě o trochu víc než před tím.

Zase nic.

P.S. Když jsem psal o ženě a okně, připomnělo mi to píseň, kterou napsal jeden kamarád o druhém kamarádovi. Tomu se to taky povedlo. Mrazí mě, když se v písní zpívá, že "z letu zbývá dotyk poslední"...

Vím v dešti jednou

Po kapkách budeš tát

Než tvý tělo zvednou

Odchází s Tebou chlad

Ça va | Poslední dny | http://www.cava.cz/photo/mp3/ca-va-posledni-dny.mp3

Autor Robert Čížek (robertcz@seznam.cz), celý blog původně na iDnes na adrese robertcizek.blog.idnes.cz

(použito se souhlasem autora a iDnes, všechna práva vyhrazena, další publikace pouze se svolením autora a iDnes)

________________________________________________________________________________

Další příběhy najdete v novinkách portálu v roce 2009 i 2010.

Máte i vy vtipné seznamovací příhody? Stal se vám nějaký trapas? Jaké máte zkušenosti se seznamováním? Čeho se vyvarovat a naopak čím se na prvním rande řídit? Napište nám to na email: blog@laskajelaska.com

Výběr toho nejlepšího od vás zveřejníme na následujících stránkách blogů o seznamování. Zároveň můžete blogovat přímo na svém profilu na našem portálu a podělit se tak o své zážitky s ostatními (klikněte sem a dostanete se přímo na svůj blog).

www.laskajelaska.com